CHKO Krušné hory nesmí bránit rozvoji obcí, řekli starostové

Diskuze o větší ochraně Krušných hor bude zřejmě méně vášnivá, pokud ji bude doprovázet osvěta. Už teď je ale jasné, že ambiciózní záměr se sporům nevyhne.

Krušné hory na Mostecku. Pohled z Malého Háje. | Foto: DENÍK/Oldřich Hájek

Opa­trnost, vyčkávání, ale i volání po rozum­ných opatřeních, která pomůžou přírodě, ale nenaruší živ­ot v příhraničí. Tak se dají shrnout před­běžné pos­to­je starostů něk­terých obcí k nápadu vyh­lásit Krušné hory za chráně­nou kra­jin­nou oblast (CHKO). Zároveň ale také zaznívá, že na CHKO je brzy. „Můj osob­ní názor je, že ten čas zatím nenadešel. Krušné hory je potře­ba ještě revi­tal­i­zo­vat,“ sdělila starost­ka Mol­davy na Teplicku Lenka Nováková.

CHKO Krušné hory chce prosa­dit hnutí Spo­jen­ci pro kraj, které se loni na podz­im sta­lo součástí kra­jské vlád­noucí koal­ice. Na real­izaci svého záměru má necelé čtyři roky.

Staros­ta městy­su Kovářská na Chomu­tovsku Milan Duháň upo­zornil, že klíčové budou až pří­pad­né konkrét­ní návrhy, které by měla doprovázet osvě­ta s dostatkem infor­ma­cí pro diskuzi a kom­plexní posouzení. „Pokud se budeme bav­it o tom, že celé Krušné hory by měly být v CHKO, může to vyvolat i nevoli míst­ních oby­va­tel,“ sdělil staros­ta.
Za sebe by uví­tal ochranu kra­jiny, ale takovou, která by niko­ho nes­va­zo­vala. Podle něj však zatím chy­bí analýza, zda jsou horalové sami schop­ni udržet kra­jinu v takovém stavu, jako je dnes, anebo zda k tomu potře­bu­jí novou reg­u­laci.
„Zatím nevíme, jaká by byla jed­notlivá opatření a co by při­nes­la či nepři­nes­la nejen obcím, ale celé oblasti,“ dodal Duháň. Připom­něl také, že důleži­tou roli budou hrát stanoviska zas­tupi­tel­stev obcí, která však budou potře­bo­vat k vyjádření odborná data.

Jak usměrnit chování turistů

Pos­to­je komunál­ních poli­tiků aktuál­ně ovlivňu­je dění na horách, kde pří­val bobu­jících či sáňku­jících návštěvníků vyvolal i rozhořčení a úklid kopců od odpad­ků. „S ohle­dem na to, jaký nepořádek děla­jí lidi ve skiareálu, je určitě čas zabý­vat se myšlenk­ou zřídit CHKO. Určitě to sto­jí za diskuzi, ale zásad­ní je, aby nás CHKO neza­tíži­la. Kra­jinu bychom měli chránit, ale nes­mí se bloko­vat chod a rozvoj obcí či jejich územ­ní plánování,“ řekl staros­ta obce Tel­nice na Ústecku Jan Doubra­va.

Staros­ta Bran­do­va na Mostecku Jiří Mooz doplnil, že v Krušných horách narůstá tur­is­mus už delší dobu. Oživení ces­tovního ruchu sice bývá označováno za přínos, ale jen do té doby, dokud na katas­trech horských obcí neza­číná narušo­vat lesní porosty či kli­dové oblasti, kam celoročně míří stále častěji i cyk­listé. „K nějaké nápravě by mělo určitě dojít, jsem pro, aby­chom to začali řešit,“ zmínil Mooz. Statut CHKO by podle něj mohl napřík­lad usměr­nit chování části tur­istů, kteří ned­ba­jí nařízení obce či správců lesů.

Minimální dopad

Ve ves­ničce Kalek na Chomu­tovsku už dříve řešili nižší stu­peň ochrany kra­jiny. „S přírod­ním parkem nemáme prob­lém,“ sdělil staros­ta Tomáš Ned­věd. Tato zóna by se napo­ji­la na přírod­ní parky v okolí a vytvoři­la s nimi uce­lené pás­mo. Vyšším stup­něm ochrany, tedy CHKO, se obec zatím nez­abý­vala. Stanovisko zau­jme, až bude mít pod­kla­dy.

Přípra­va odborných pod­kladů by zabrala nejméně rok, ale záleží na řadě dalších fak­torů. „Tím pod­stat­ným je také pos­toj klíčových hospodářů v území, který mno­hdy ovlivňu­je i míst­ní samo­správy. Napřík­lad CHKO Brdy se podaři­lo vyh­lásit vel­mi rych­le, o CHKO na Soutoku Moravy a Dyje se debatu­je už třicet let,“ upo­zorni­la Karolí­na Šůlová z Agen­tu­ry ochrany přírody a kra­jiny ČR.

Podle ní by vyh­lášení CHKO mělo i na krušno­horské obce min­imál­ní dopad a navíc by bylo důležitým nástro­jem pro zajištění udržitel­ných forem hospodářského využívání území včet­ně rekreace a tur­is­mu.

Co je CHKO a kdo ji vyh­lašu­je
CHKO jsou rozsáh­lá území s har­mon­icky utváře­nou kra­ji­nou, charak­ter­i­sticky vyv­in­utým reliéfem, výz­nam­ným podílem přirozených ekosys­témů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zas­toupením dřevin, popří­padě s dochovaný­mi památka­mi his­torick­ého osídlení. Stát­ní Agen­tu­ra ochrany přírody a kra­jiny ČR může zahájit podrob­né práce na vymezení CHKO v okamžiku, kdy dostane zadání od min­is­ter­st­va živ­ot­ního prostředí. Pro spuštění toho­to pro­ce­su je důležitý zájem z regionu. CHKO vyh­lašu­je Vlá­da ČR nařízením.

Krušné hory
Příhraniční pohoří dlouhé 130 a široké 40 kilo­metrů. Zasahu­je do Ústeck­ého kra­je, Karlovarského kra­je a do Sas­ka, které už velk­ou část hor kom­plexně chrání. Na české straně se zvlášt­ní ochrana týká jen nej­cen­nějších lokalit, kde jsou přírod­ní rez­er­vace. Krušné hory ovlivňo­vala od stře­dověku těž­ba rud a později ener­geti­ka v Mostecké pán­vi. V druhé polov­ině 20. sto­letí poškodi­ly průmyslové exha­lace rozsáh­lé lesní porosty. Krušné hory mají podle řady odborníků vel­mi roz­man­itý ekosys­tém. Krušno­horská rašelin­iště o rozloze přes 5 500 hek­tarů patří k neohroženějším místům v ČR. V oblasti žije vzác­ný tetřívek obec­ný. Nej­cen­nější mís­ta jsou dnes chráně­na jako národ­ní přírod­ní rez­er­vace. Krušné hory jsou součástí evrop­ské sous­tavy chráněných území Natu­ra 2000. Horské mokřady chrání celosvě­tová Ram­sarská úmlu­va.

CHKO v Ústeck­ém kra­ji
V Ústeck­ém kra­ji jsou tři CHKO: České stře­do­hoří (od roku 1976), Lužické hory (1976) a Lab­ské pískovce (1972), kde na části plochy vznikl v roce 2000 Národ­ní park České Švý­carsko, nej­cen­nější přírod­ní oblast v regionu, na kter­ou navazu­je na německ­ém území Národ­ní park Saské Švý­carsko (1990). Na německé straně podél hran­ic s Českem je od roku 1996 rozsáh­lý Přírod­ní park Krušné hory / Vogt­land, který má rozlo­hu 1 495 kilo­metrů čtverečních a zahrnu­je řadu přírod­ních památek, chráněných kra­jin­ných oblastí, evrop­sky výz­nam­ných lokalit a ptačích oblastí. V Ústeck­ém kra­ji jsou v krušno­horském příhraničí kromě mimořád­ně chráněných menších lokalit celkem 4 lokál­ní tzv. přírod­ní parky s nižším stup­něm ochrany: Východ­ní Krušné hory (Ústecko), Loučen­ská hor­nati­na (Mostecko), Bezručo­vo údolí a Údolí Prunéřovského poto­ka (Chomu­tovsko). Přírod­ní parky vyh­lašu­je kra­jský úřad.

Autor článku: Mar­tin Vokur­ka

Zdroj:https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/krusne-hory-rozvoj-obci-starostove-20210107.html?fbclid=IwAR3GST5U6-K1iC9dpIrr7DMsMDrN5emLM88SOUl5OVrcELQ-i-70wbjgdjM