Pět krušnohorských obcí se spojilo a volají po přírodním parku. Zabránit by měl necitlivým podnikatelským záměrům.
Blatno — Krajina Krušných hor je unikátní. Typická je nejen lesnatými svahy, ale i náhorními plochami bezlesí navázanými na zaniklá osídlení a záhumenné plužiny, které připomínají historické členění půdy. Tyto jedinečné znaky chce zachovat a chránit před umělými zásahy pět horských obcí Chomutovska. Žádají Ústecký kraj o vyhlášení nového přírodního parku Střední Krušnohoří.
Chráněné území by mělo zahrnovat katastry obcí Blatna, Boleboře, Hory Sv. Šebestiána, Kalku a Výsluní s výjimkou zastavěného území. Celková výměra přesahuje 170 kilometrů čtverečních. „Rádi bychom, aby šlo o propojené území, protože jsme si v průběhu let uvědomili, že jsou tu věci, které žádnou ochranu nemají. Zaradovali jsme se, když se podařilo zapsat do UNESCO Montanregion Krušné hory, nás se to ale netýká. Jsme daleko, navíc chráněné jsou jen jednotlivé památky, ne bezprostřední okolí a příroda,“ uvedla starostka Blatna Iveta Houfová Rabasová, která stojí v čele iniciativy. „Když dělali profesoři z pražské univerzity průzkum v Krušných horách, ptali se nás, jestli si uvědomujeme, že máme ohromně cennou věc. Jedná se o remízky a meze, které dělají krajinu nejen krásnou, ale také funkční. Proto když si tu někdo koupí od soukromníka parcelu, trneme, aby ho nenapadlo pozemek srovnat. Zatím nemáme, jak bychom tyto prvky v krajině chránili,“ podotkla.
V Blatně a vískách, jež k němu patří, stále stojí hrázděné domy z 18. a 19. století. Některé z nich jsou chráněné jako kulturní památka. Oblast si oblíbili rekreanti. Přesto Blatno a další horské obce v nedávné minulosti čelily horečnému zájmu investorů o výstavbu větrných elektráren. Většina z nich si je nepřeje. Sotva největší větrníková vlna opadla, nastoupily velké zemědělské podniky a chuť stavět velké satelity s domy.
„V našem případě jde o stále ty samé investory. Větrné elektrárny u nás chtěla stavět plzeňská firma APB, a když neuspěla, stejní lidé nakoupili pozemky, tentokrát za společnost Zebre, která zastavěla krajinu ohradníky pro chov skotu,“ je konkrétní starostka. „Horskou louku ve směru na Radenov chtěla rozdělit na šedesát parcel pro rodinné domy. Nakonec jsme investora přesvědčili, že je i v jeho zájmu, aby parcely zdvojnásobil, takže nakonec by tu mělo vyrůst kolem třiceti domů,“ dodala.
Ostatní horské obce, které spolu s Blatnem žádají o zřízení přírodního parku, problémy tohoto rozsahu nemají, chtějí ale jednat preventivně. „Velkou část pozemků u nás vlastní jeden majitel, který je zatím nemá v úmyslu prodat. To se ale může změnit,“ řekl starosta Kalku Tomáš Nedvěd. „Proto nám přišlo jako dobrý nápad protáhnout přírodní park od Chomutova do kopců směrem k Německu,“ doplnil.
Rozhodování, zda se navrhované území stane přírodním parkem, leží na krajském úřadu. „V ideálním případě, pokud obce předloží kvalitně zpracovaný návrh, to může trvat tři až čtyři měsíce,“ uvedl mluvčí Martin Volf. „Většinou je ale potřeba návrh dále komunikovat a zpracovat. Přírodní park se zřizuje nařízením kraje, které schvaluje rada a musí být publikováno ve věstníku kraje,“ dodal. Pokud by bylo potřeba návrh dopracovávat, může to trvat půl roku rok i déle, pokud dojde na veřejnou diskuzi. Tu by kraj doporučil.
V případě vyhlášení přírodního parku by byl k zásahům do krajinného rázu a především umisťování a povolování staveb nezbytný souhlas orgánu přírody. Nabytý status se dá těžko v budoucnosti zrušit.
V posledních měsících se hovoří o záměru zařadit mezi chráněné krajinné oblasti celé Krušné hory na české straně, jako je tomu v Sasku. Zatím jsou chráněné jen nejvíce ceněné lokality s přírodními rezervacemi, na Chomutovsku se jedná o Bezručovo údolí a Údolí Prunéřovského potoka.