Novoroční setkání v Saské kontaktní kanceláři v Praze 21. 1. 2016

Nádherný večer prožilo více než 120 pozvaných hostů z oblasti politiky a hospodářství a četní zástupci veřejnosti jak z české, tak i ze saské strany v kontaktní kanceláři Svobodného státu Sasko v Praze u příležitosti novoročního setkání 2016. Čestné hosty na saské recepci přivítala vedoucí této kanceláře v Praze, Stephanie Rehm, bývalá státní ministryně Svobodného státu Sasko s Dr. Davidem Michelem. Přivítali ministra financí ČR Ing. Andreje Babiše, a rovněž saského ministra financí Prof. Dr. Georga Unlanda. Za čest si považovali ale i další čestní hosté, že se mohli tohoto novoročního setkání zúčastnit. Byl to třeba velvyslanec Spolkové republiky Německo Dr. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, generální konzul České republiky v Drážďanech Dr. Jiří Kuděla, prezident saského zemského účetního dvora Prof. Dr. Karl-Heinz Binus, a rovněž ředitel zemské televizní stanice MDR v Drážďanech Sandro Viroli.  Ve své řeči působivě popsal Prof. Unland historické vztahy obou zemí prostřednictvím hornictví, a poté tyto vztahy nasměroval do budoucna, k budoucímu projektu rychlostní železnice z Berlína do Prahy skrz Krušné hory. Ministr Babiš na jeho řeč navázal a oficiálně slíbil, že chybějící úsek dálnice D8 do Prahy bude v roce 2016 dostavěn. Nabádal také k tomu, aby problém utečenecké krize nevedl k vzájemným nedorozuměním. O mimořádné a náročné hudební podbarvení tohoto večera se zasloužily studentky hudební školy Johann Sebastián Bach z Lipska. Smyčcové kvarteto vystupující pod jménem „Con Passione“ zahrálo díla Mozarta, Mendelsona, Strausse a Johna Milese a vyvolalo u posluchačů pravé nadšení. Novoroční setkání v kontaktní kanceláři v Praze se již stalo společnou živou tradicí, a také krásným impulsem, jak si vzájemně vyměňovat názory, navazovat nové kontakty a stávající upevňovat. V tomto duchu se již dnes těšíme na novoroční setkání 2017.

Obraz „Vražda jeptišek v Mostě“ se vrací do Mostu

V Míšni byl 13. ledna 2016 slavnostně předán zpět do Mostu po 80 letech obraz znázorňující přepadení mosteckého kláštera jeptišek husity představitelům Mostu, které zde zastupoval primátor Mostu Mgr. Jan Paparega a jeho náměstci Ing. Marek Hrvol a Ing. Markéta Stará.  Slavnostního předání se zúčastnil i generální konzul v Drážďanech Dr. Jiří Kuděla a primátor Míšně Olaf Raschke a další významní hosté.

Obraz pochází z druhé poloviny17. století, jedná se o olejomalbu na plátně s rozměry 128 x 2017 cm.

Primátor Jan Paparega vyjádřil své potěšení ze skutečnosti, že se obraz „Vražda jeptišek v Mostě“ vrací zpět. Pro Mostečany má obraz mimořádnou hodnotu nejen historickou či uměleckou, ale také emoční. Připomíná královské město Most a jeho slavnou historii, ale také skutečnost, že dnes hledíme na zcela odlišné město a prostředí. Poté představil vyobrazené události a srovnal je s dnešní situací. „Můžeme říci, že spolupráce našich dvou měst stála na začátku i na konci dosavadní historie obrazu. Popřejme si, aby do budoucna probíhala za méně dramatických okolností, ale aby zároveň zůstávala úspěšná. Obraz nyní převezeme do Mosteckého muzea, kde bude zasazen do nového rámu a projde nezbytnou restaurací. Poté se stane ústřední součástí připravované expozice o zaniklém městě Most“ uvedl ve své řeči.

Na závěr poděkoval všem, kdo se na celém procesu navrácení obrazu zpět do Čech podíleli.

„Děkuji za jejich úsilí, bez kterého by obraz zůstal napůl zapomenut v Míšeňském muzeu“ dodal na závěr.

O pohnutých osudech obrazu referuje ředitelka míšeňského muzea Martina Fischer:

Koncem 14. století byla většina obyvatel Mostu německé národnosti. V letech 1419 – 1434 dochází k husitským válkám. Most byl tehdy centrem katolíků. V roce 1421 přepadli husité klášter jeptišek. Ty hledaly zastání u markraběte Fridricha IV. Bojovného, který se stal v roce 1423 kurfiřtem a v témže roce získal severočeská města Most a Ústí nad Labem. V roce 1893 se nachází tento obraz v katalogu Mosteckého městského muzea pod č. 25.

V roce 1899 umírá na zámku v Třebívlicích nedaleko Mostu ve stáří 95 let Ulrike von Levetzov, poslední láska J. W. Goetha. Obraz ale není v její pozůstalosti. V roce 1901 předává její synovec a dědic baron Rauch zámek a její pozůstalost městu Most. Při vzniku republiky v roce 1918 se uvádí, že nikde jinde nebyl odpor proti obsazení města Čechy tak silný, jako v Mostě. Němci urychleně odvážejí pozůstalost Ulriky, mezi ní jsou ale i dva obrazy, Bitva s husity u Mostu a Přepadení jeptišek husity, údajně aby jim zajistili bezpečnost. Při nakládání pozůstalosti Ulriky do stěhovacího vozu se jim podařilo odvést pozornost českých finančních úředníků a propašovat i oba jmenované obrazy do Výmaru, jak se uvádí v městském archivu Míšeň. Až v roce 1926 dochází z Mostu první dotaz ohledně umístění úmrtního pokoje Ulriky von Lewetzov a na uložení obou obrazů. V roce 1932 se navrací úmrtní pokoj do Mostu, ale obě malby putují do Míšně.

V roce 1947 byl obraz Vraždění jeptišek restaurován. V roce 1966 je nalezena poslední písemná zmínka na toto téma v městském archivu. Kde zůstal druhý obraz – Bitva s husity u Mostu – zůstává záhadou, možná je to válečná ztráta.  V roce 1984 byla prováděna inventarizace v míšeňském Albrechtsburgu a tehdejší vědecký pracovník tam objevil malbu z městského muzea Míšeň. V roce 1988 dochází k dalšímu restaurování obrazu, tentokrát ve Vysoké škole výtvarného umění v Drážďanech, kde se na něm podílela i slovenská studentka. V roce 2009 píše někdejší vědecký pracovník Albrechtsburgu do Mostu a upozorňuje na tuto malbu. Ta se mezitím stěhuje do městského muzea Míšeň.

V roce 2013 je zahájeno zkoumání původu obrazu, zapojuje se výmarský archiv a jsou nalezeny doplňující podklady i v míšeňském archivu. Předání obrazu zpět do Mostu nestojí už nic v cestě.

Jak tyto historické události viděl český kronikář Vavřinec z Březové? V Husitské kronice popisuje takto události v Mostě.

…A když se vojska spojila v jedno, dali se husité se na pochod k Mostu a opanovali hradní horu. A tak, postavivše tam dva praky a toliktéž pražských pušek, působili obléhatelé hradu velké škody a pokřikujíce silnými hlasy říkajíce: Jako jsme učinili oněm kacířům v Bílině, tak učiníme i vám, přivážeme syny vašeho purkrabího na kládu, jinak taras, a tak na vás učiníme útok. A tak strach a hrůza zranila srdce hradní posádky. Proto žádali o přátelské vyjednávání. A když se spolu sešli s purkrabím mosteckého hradu, otcem zajatých synů, prosili jeho synové, aby se nad nimi smiloval a ráčil postoupit hrad Pražanům. Ale otec synům se slzami odpověděl: „To nemohu učinit, a ani nesmím, protože hrad je jednomu jinému svěřen k obraně.

Ale vojsko páchalo mnoho nekřesťanských skutků; mlčím o znásilňování žen, ale povím o nelidském pronásledování některých zajatců…A to nebylo nijak neznámo Mosteckým v městě; ti když chytili Čechy z vojska, vyvedli je s trubači z města a podobně upálili, odplácejíce zlým za zlé. A že Bůh, spravedlivý soudce, nenechá nic zlého bez trestu, nýbrž oplácí podle jejich skutků, proto se zklamalo pražské vojsko v naději na dobývání. Neboť se stalo, že na den sv. Sixta se přiblížil k městu a hradu na pomoc, a aby zahnal Pražany z pole, lid markrabat míšeňských s mnoha tisíci jízdních i pěších, s Němci i Čechy. A když se Míšňané se seřazenými šiky a houfy přiblížili k hoře a Pražané se podobně sešikovali k utkání s Míšňany, zmocnil se neslýchaný strach a hrůza jak vojska míšeňského, tak pražského. Neboť při srážce ti, kteří vedli šik Pražanů, dali se na útěk, zanechavše tam dva praky a toliktéž velikých pušek; a bloudíce jako ovce bez pastýře pospíchali doraziti, neohlížeje se nazpátek, ti do Žatce, ti do Chomutova, ostatní do Loun a do Slaného.

Velké projekty

Podávání velkých projektů v Kooperačním programu česko-saské spolupráce Interreg V-A usnadňují konzultace Manuely Prchalové, pracovnice Saské rozvojové banky; tato banka program administruje. Za českou stranu poskytuje poradenství také Ústecký kraj. Manuela Prchalová připravuje podklady pro rozhodování Monitorovacího výboru programu, je pověřena poradenstvím pro žadatele a má bohaté zkušenosti s projekty od zahájení česko-saské spolupráce. Navíc je velmi dobře jazykově vybavená. Konzultace probíhají střídavě na obou stranách hranice a po prosincové konzultaci v Chomutově následovala 11. 1. 2016 konzultace v Annabergu. Využili ji projektoví partneři měst Most a Schlettau, ale i mnozí další zájemci o podání společných projektů. O dalších termínech konzultací se můžete informovat na http://www.sn-cz2020.eu/cz/termine/aktuelle_termine/aktuelletermine.jsp

Staronový hraniční přechod v Brandově přináší rozvoj

Trvalé otevření původního silničního přechodu Brandov-Olbernhau, ke kterém došlo po dvacetiletém úsilí euroregionu a Ústeckého kraje v loňském roce, nese první ovoce. Kromě zkvalitnění infrastruktury dolní části Brandova, rozšíření komunikace k hraničnímu přechodu a rekonstrukce hraničního mostu, zde již byla vybudována i benzinová čerpací stanice, rekonstruovány nákupní haly a další rekonstrukce jsou již plánovány. Realizované projekty přispěly i ke snížení nezaměstnanosti, což starosta Brandova Jiří Mooz ve svém projevu při otevření bezinky 9. 1. 2015 také ocenil. Vzhled Brandova se k nepoznání mění a do budoucna připravuje Brandov se svým německým partnerem, s městem Olbernhau, další společné projekty. Ostatně starosta Brandova Jiří Mooz je čerstvým členem Rady Euroregionu Krušnohoří a své bohaté zkušenosti z přeshraniční spolupráce umí velmi dobře využít. Slavnostního zahájení provozu nové benzinky se zúčastnil i radní Ústeckého kraje pro dopravu Jaroslav Komínek, který se o otevření hraničního přechodu velmi zasloužil.