Česko-německá deklarace Euroregionu Krušnohoří z roku 1996

O víkendu si Česká televize vzpomněla na Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997. Velmi podrobně se také zabývala Fondem budoucnosti. Co jsme ale postrádali, byla alespoň zmínka o česko-německých euroregionech, které se zasazovaly o dobré česko-německé přeshraniční vtahy již dlouho před tím. Euroregiony vznikaly v průběhu roku 1992 a letos oslaví tedy 25 let trvání. Po celou dobu ve své každodenní drobné práci podporovaly v příhraničí dobré sousedské vztahy, setkávání lidí a přispěly ke vzájemnému porozumění na regionální úrovni. V současné době spravují euroregiony Fond malých projektů v programu Interreg V-A. Každý má na podporu přeshraniční spolupráce vyčleněno z tohoto programu 280 000 EUR ročně.
Euroregion Krušnohoří dokonce podepsal svou regionální Česko-německou deklaraci již v roce 1996. Zasloužili se o ni tehdejší předsedové tohoto sdružení, za českou stranu Ing. Jiří Šulc, tehdejší starosta Mostu a za německou zemský rada Albrecht Kohlsdorf
Deklarace1996

Hasištejn , strážce solné stezky

Středověk trochu jinak.
V krásném dni babího léta v neděli jedenáctého září léta Páně dvoutisícího šestnáctého ožil hrad Hasištejn nezvyklým ruchem. Majestátní zřícenina obklopená lesy se tyčí nad údolím prunéřovského potoka už od začátku čtrnáctého století. Právě tímto údolím vedla ve středověku, přes obtížně prostupné krušné hory, velmi využívaná obchodní stezka. Na hřbetech soumarů čí později na vozech byly oběma směry dopravovány různé komodity a v neposlední řadě sůl. Sůl , důležitá středověká obchodní komodita se také těžila v německém Halle. Zde se ze země čerpaného solného roztoku, vařením a dalšími úpravami získávala sůl, kterou kupci rozváželi do všech stran a také do Českého království. Hlavním úkolem posádky hradu bylo chránit tuto důležitou obchodní stezku před lapky a také vybírat poplatky spojené s využíváním této cesty, tedy mýtné.
V tuto neděli, v den výročního trhu, měla na hrad dorazit karavana se solí z již zmíněného německého Halle na kterou netrpělivě čekali na nádvoří hradu čeští kupci. Zde na hradě, pod dozorem purkrabího, chtěli sůl koupit a prodat jí dál do Čech. Zatím co kupci vyhlíželi karavanu, byl trh slavnostně otevřen purkrabím hradu. Návštěvníci trhu mohli kromě již zmíněného purkrabího potkat hejtmana, který společně se zbrojnoši strážil u brány. Jeho úkolem bylo zabránit vstupu na hrad různým pobudům ale hlavně lapkům z okolních lesů, kteří si dělali na drahou sůl pochopitelně zálusk. Kupec s vozíkem nabízel své zboží, pradleny vyprání prádla, manželka hledala svého muže, který se „určitě zase někde opil“. Medvědář s medvědem bavil za pamlsek návštěvníky. Sokolník předváděl výcvik dravců, kejklíř různé kejkle. Kolem jedenácté byla najednou slyšet ryčná středověká hudba. Karavana je tady! Pod silným doprovodem zbrojnošů dorazilo několik soumarů naložených pytli se solí. Začalo smlouvání a handrkování. Tlumočník se řádně zapotil .Kvalita nabízené soli se ukázala velmi různá. Od krásné bílé v prvních pytlích přes hrubou kamennou vhodnou tak na lízání dobytku a zvěři. Dokonce se zjistilo, že v posledních pytlích není sůl ale kamení. Byla z toho trochu mela a němečtí kupci málem skončili v kládě. Ale přišlo se na to , že sůl ukradli po cestě lapkové a vyměnili jí za kamení. Vše nakonec dobře dopadlo. Kupci na obou stranách byli spokojeni a tak se mohlo pokračovat v zábavě. Dobové písně vystřídali souboje šermířů v hradním příkopu. Mezi tím zbrojnoši vypátrali polapili lapky , kteří ukradli sůl. Vaky vrátil purkrabí majitelům a lapkové skončili pro výstrahu vystaveni v kleci.
Kdo dostal hlad mohl ochutnat středověkou specialitu vařenou v kotli na ohni nebo pečenou na roštu. Maso na klacku, fazole, hrách a kroupy, pohanku na sladko, kuřecí křídla na medu, sedláckou polévku nebo placku se zelím a vepřovými škvarky.
Každý si mohl vyzkoušet i středověké dovednosti. Hod bojovou sekerou, vystřelit si z kuše nebo praku.
Den se i díky počasí opravdu vydařil a určitě všichni, malí i velcí, odcházeli spokojeni i poučeni. “Babi tak už konečně víš jak je to s tou solí. Viď?“. Prohlásil na ochodu důležitě jeden čtyřletý capart…

Kraj a jeho euroregiony

Ve čtvrtek 19. 1. 2017 přijal hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček představitele Euroregionu Krušnohoří a Euroregionu Labe. Euroregiony letos oslaví 25 let od založení a podílejí se na projektové spolupráci mezi Ústeckým krajem a sousedním Saskem. Zástupci euroregionů informovali hejtmana o své práci a vysoce ocenili profesionální, zodpovědnou a obětavou práci pracovníků krajského úřadu v komisích. Ocenili také pomoc kraje při překonání obtíží, vzniklých opožděným zahájením nového programu na odporu přeshraniční spolupráce. Euroregiony jsou významnými členy Monitorovacího výboru, kde se rozhoduje o velkých projektech a samy spravují a administrují Fond malých projektů. Díky nim do kraje přichází nezanedbatelné množství peněz a euroregiony realizují každodenní přeshraniční spolupráci a propagaci kraje, čehož si vedení kraje cení. Zdeněk Matouš, krajský radní pro oblast cestovního ruchu, připomněl velké společné projekty. Financování euroregionů je zajištěno jednak z administrativy Fondu malých projektů a jednak ze členských příspěvků. Nesoustavnost a výpadky při zahajování nových programů vedlo v minulém období k ohrožení činnosti a propouštění zkušených pracovníků. Díky podpoře kraje byla tato situace vyřešena, ale do budoucna by mělo být přijato takové systémové opatření, aby podpora práce euroregionů byla soustavná, což je významné pro zachování možnosti kontinuálního řízení společných projektů. Vzhledem ke zkušenostem euroregionů a jejich vybavení byla dohodnuta i jejich účast v komisi pro zahraniční vztahy kraje.  Jednání se zúčastnili za Euroregion Krušnohoří Jiří Hlinka, předseda, František Bína, jednatel a Petr Pípal, předseda komise pro dopravu v Euroregionu Krušnohoří, starosta Dubí. Za Euroregion Labe pak Petr Medáček, 1. výkonný místopředseda a starosta Budyně nad Ohří a Vladimír Lipský, ředitel a Petr Pípal, protože Dubí je v obou euroregionech.

 

 

 

 

 

Projekt Povodí Ohře zahájen

Projekt Informační centrum Fláje, podaný Povodím Ohře, státní podnik, v něm má svého osvědčeného a dlouhodobého partnera, saský státní podnik Zemská správa přehrad (Staatsbetrieb Landestalsperrenverwaltung). Projekt byl projednán a doporučen v komisi pro životní prostředí euroregionu a jednomyslně v Monitorovacím výboru kooperačním programu česko-saské spolupráce díky dobré přípravě v Povodí Ohře schválen.
Cíle projektu spočívají v zachování, ochraně a rozvoji kulturního a přírodního dědictví v euroregionu. Poskytne důležité informace k historii a k technickým památkám, které mají být zpřístupněny široké veřejnosti. Plánovaná opatření představují doplnění v minulosti již realizovaných projektů (Flájský plavební kanál). Patří sem např. instalace informačních tabulí v území mezi údolními nádržemi Fláje a Rauschenbach, vytvoření naučné stezky, vybudování infrastruktury cestovního ruchu na saské údolní nádrži Rauschenbach a informačního centra Fláje. Projekt vhodně doplní projektový záměr zápisu hornické kulturní krajiny Montanregion na seznam UNESCO.
Na zahajovacím workshopu v Chomutově 18. 1. 2017 v sídle Povodí Ohře se jeho účastníci, zástupci Povodí Ohře, SVS, Českojiřetínského spolku, Lesů ČR, Destinační agentury Krušné hory a samozřejmě Euroregionu Krušnohoří, shodli se svými saskými partnery na rozdělení úkolů při realizaci tohoto projektu a na jeho publicitě.

 

Zahájení projektu na Lesné

Aktivní prožití společných dějin a tradic v Krušných horách je název velkého projektu, který byl v Kooperačním programu česko-saské spolupráce Interreg V-A v Monitorovacím výboru v Novém Oldřichově dne 14. 9. 2016 jednomyslně schválen. Podrobně o něm ve zcela zaplněném sále Horského klubu Lesná v Krušných horách informovali jeho předseda Antonín Herzán a z hlediska aktivit projektu Mgr. Kateřina Herzánová, koordinátorka projektu. Informace ze saské strany projektu podal starosta Seiffenu, Martin Wittig, manažer projektu, který také přestavil jeho společné aktivity. O záměrech projektu na saské straně informovali poté další zástupci saské strany, Catrin Tolksdorf-Bilz ze Seiffenu či předseda saské Báňské a hutní společnosti Jörg Beyer. Vzhledem k tomu, že vznikne replika hrázděného krušnohorského domu s dobovým vybavením, prezentovali své představy na jeho realizaci ředitel Oblastního muzea v Mostě Mgr. Michal Soukup a ředitel seiffenského muzea Dr. Konrad Auerbach, spolu s historikem Dr. Albertem Kirchem z Drážďan. Ing. Josef Žid z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Odbor evropské územní spolupráce, vyhodnotil dosavadní průběh programu Interreg V-A a ocenil práci Horského klubu Lesná. Předseda Euroregionu Krušnohoří Ing. Jiří Hlinka se zaměřil ve svém příspěvku především na Fond malých projektů, který euroregion spravuje. Jednatel euroregionu Mgr. Bína poděkoval přítomným členům Euroregionu Krušnohoří za podporu, která je po ukončení členství Litvínova v tomto sdružení obzvláště vysoce oceňována. Celou konferenci výborně tlumočila Dr. Marie Svačinová.  

 

Jednání rady v Mostě

Pro poslední zasedání Rady Euroregionu Krušnohoří v letošním roce pozval mostecký primátor Mgr. Jan Paparega, místopředseda euroregionu, své členy 16. prosince 2016 do mosteckého soukromého pivovárku Kahan. Rada se zde podrobně věnovala problematice Fondu malých projektů, za který cítí velkou odpovědnost, protože ho spravuje. Podrobně posoudila dosavadní realizaci tohoto oblíbeného nástroje přeshraniční spolupráce a ocenila práci projektové manažerky a finanční manažerky. Rada vzala na vědomí informace z Monitorovacího výboru kooperačního programu česko-saské přeshraniční spolupráce a také se seznámila s kritickým prohlášením Euroregionu Elbe/Labe k velkým projektům. Analyzovala ovšem také práci svých odborných komisí a zabývala se návrhem strategie dalšího směřování euroregionu. Podněty by měly vycházet z odborných komisí. Strategie by měla zohlednit rozvoj společného regionu do roku 2020 a určit konkrétní projektové záměry. Valná hromada euroregionu byla stanovena na 31. 3. 2017 a místem jednání byl navržen tentokrát Chomutov.