Budoucnost přeshraniční spolupráce, její financování i význam každodenních kontaktů mezi sousedy byly hlavními tématy 4. česko-německého regionálního fóra, které se konalo 3.–4. listopadu 2026 v Drážďanech. Euroregion Krušnohoří/Erzebirge se společně s kolegy z Euroregionů Labe, Nisa a Egrensis aktivně zapojil do pracovní skupiny „Malé projekty, velký dopad“. Do diskuse jsme přinesli zkušenosti z česko-saského pohraničí a konkrétní návrhy pro budoucí podobu Fondu malých projektů.
Fórum propojilo zástupce evropských institucí, ministerstev, samospráv, euroregionů a dalších organizací působících v česko-německém pohraničí. Nabídlo prostor pro debatu o budoucím směřování programů Interreg i pro sdílení praktických zkušeností. Euroregiony zde vystupovaly jako aktivní partneři, kteří znají potřeby území a pomáhají je promítat do přípravy budoucí podpory.
Budoucnost spolupráce v pódiových diskusích
Úvodní panelová diskuse se věnovala víceletému finančnímu rámci Evropské unie a financování přeshraniční spolupráce po roce 2027. Zástupci Evropské komise, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Asociace evropských hraničních regionů, Česko-německého fondu budoucnosti a německého ministerstva zahraničí diskutovali o postavení Interregu i o tom, jak propojit nové evropské priority s potřebami příhraničních regionů.
Zazníval přitom význam dlouhodobého budování důvěry. Školní výměny, setkávání obcí nebo společné aktivity spolků vytvářejí vztahy, o které se mohou regiony opřít i v náročných situacích. Při debatě o větší orientaci budoucích programů na výsledky se proto otevřela také otázka, jak zachytit přínosy, které nelze jednoduše vyjádřit čísly – například vznik partnerství, překonání předsudků nebo ochotu společně řešit problémy.
Program doplnily příklady spolupráce z německo-francouzského a německo-dánského pohraničí. Samostatná pódiová diskuse se zaměřila na přeshraniční ochranu obyvatelstva a spolupráci při mimořádných událostech. Další část debat o budoucnosti česko-německých vztahů upozornila na potřebu zapojovat mladé lidi, naslouchat jejich představám a dát jim prostor spoluutvářet spolupráci.
Ve skupině Malé projekty jsme pracovali na konkrétních návrzích
Aktivně jsme pracovali ve skupině „Malé projekty, velký dopad – Jak zajistit podporu přeshraniční spolupráce i v budoucnu?“ Vycházeli jsme přitom z každodenní práce s žadateli, zkušeností se správou Fondu malých projektů a podnětů našich partnerů.
V části věnované tematickým prioritám jsme prosazovali možnost podpory malých projektů v cestovním ruchu a v oblasti kulturního dědictví.
Zasazujeme se o jednodušší a dostupnější podporu
Vedle tematického zaměření jsme ve skupině otevřeli také praktické podmínky realizace projektů. Zasazujeme se o zachování a další rozvoj zjednodušeného vykazování nákladů, zejména paušálů a jednotkových nákladů, rychlejší vyúčtování a proplácení dotací i možnost zálohových plateb. Pro malé spolky a obce může být nutnost předfinancovat celý projekt zásadní překážkou.
Navrhovali jsme také prostor pro velmi drobné projekty – například jednodenní setkání či exkurze – s jednoduchými pravidly odpovídajícími jejich rozsahu. Právě takové aktivity mohou být prvním krokem k dlouhodobému partnerství a oslovit organizace, které dosud s přeshraniční spoluprací nemají zkušenost.
Další podněty směřovaly k pružnějším pravidlům publicity, včetně používání a kombinování log, a k posílení partnerského principu při správě Fondu malých projektů.
Zkušenosti z regionu přenášíme do přípravy budoucí podpory
Regionální fórum ukázalo, jak důležité je propojit debatu o evropských prioritách se zkušenostmi lidí a organizací, kteří přeshraniční spolupráci každodenně uskutečňují. Právě tuto vazbu euroregiony dlouhodobě zajišťují: prostřednictvím FMP, propojují partnery, pomáhají rozvíjet projektové nápady a prostřednictvím odborných komisí hledají řešení společných problémů.
Naším cílem je, aby Fond malých projektů zůstal dostupným nástrojem pro místní iniciativy a umožňoval rozvíjet spolupráci podle skutečných potřeb česko-saského pohraničí.
