Hasištejn , strážce solné stezky

Středověk trochu jinak.
V krásném dni babího léta v neděli jedenáctého září léta Páně dvoutisícího šestnáctého ožil hrad Hasištejn nezvyklým ruchem. Majestátní zřícenina obklopená lesy se tyčí nad údolím prunéřovského potoka už od začátku čtrnáctého století. Právě tímto údolím vedla ve středověku, přes obtížně prostupné krušné hory, velmi využívaná obchodní stezka. Na hřbetech soumarů čí později na vozech byly oběma směry dopravovány různé komodity a v neposlední řadě sůl. Sůl , důležitá středověká obchodní komodita se také těžila v německém Halle. Zde se ze země čerpaného solného roztoku, vařením a dalšími úpravami získávala sůl, kterou kupci rozváželi do všech stran a také do Českého království. Hlavním úkolem posádky hradu bylo chránit tuto důležitou obchodní stezku před lapky a také vybírat poplatky spojené s využíváním této cesty, tedy mýtné.
V tuto neděli, v den výročního trhu, měla na hrad dorazit karavana se solí z již zmíněného německého Halle na kterou netrpělivě čekali na nádvoří hradu čeští kupci. Zde na hradě, pod dozorem purkrabího, chtěli sůl koupit a prodat jí dál do Čech. Zatím co kupci vyhlíželi karavanu, byl trh slavnostně otevřen purkrabím hradu. Návštěvníci trhu mohli kromě již zmíněného purkrabího potkat hejtmana, který společně se zbrojnoši strážil u brány. Jeho úkolem bylo zabránit vstupu na hrad různým pobudům ale hlavně lapkům z okolních lesů, kteří si dělali na drahou sůl pochopitelně zálusk. Kupec s vozíkem nabízel své zboží, pradleny vyprání prádla, manželka hledala svého muže, který se „určitě zase někde opil“. Medvědář s medvědem bavil za pamlsek návštěvníky. Sokolník předváděl výcvik dravců, kejklíř různé kejkle. Kolem jedenácté byla najednou slyšet ryčná středověká hudba. Karavana je tady! Pod silným doprovodem zbrojnošů dorazilo několik soumarů naložených pytli se solí. Začalo smlouvání a handrkování. Tlumočník se řádně zapotil .Kvalita nabízené soli se ukázala velmi různá. Od krásné bílé v prvních pytlích přes hrubou kamennou vhodnou tak na lízání dobytku a zvěři. Dokonce se zjistilo, že v posledních pytlích není sůl ale kamení. Byla z toho trochu mela a němečtí kupci málem skončili v kládě. Ale přišlo se na to , že sůl ukradli po cestě lapkové a vyměnili jí za kamení. Vše nakonec dobře dopadlo. Kupci na obou stranách byli spokojeni a tak se mohlo pokračovat v zábavě. Dobové písně vystřídali souboje šermířů v hradním příkopu. Mezi tím zbrojnoši vypátrali polapili lapky , kteří ukradli sůl. Vaky vrátil purkrabí majitelům a lapkové skončili pro výstrahu vystaveni v kleci.
Kdo dostal hlad mohl ochutnat středověkou specialitu vařenou v kotli na ohni nebo pečenou na roštu. Maso na klacku, fazole, hrách a kroupy, pohanku na sladko, kuřecí křídla na medu, sedláckou polévku nebo placku se zelím a vepřovými škvarky.
Každý si mohl vyzkoušet i středověké dovednosti. Hod bojovou sekerou, vystřelit si z kuše nebo praku.
Den se i díky počasí opravdu vydařil a určitě všichni, malí i velcí, odcházeli spokojeni i poučeni. “Babi tak už konečně víš jak je to s tou solí. Viď?“. Prohlásil na ochodu důležitě jeden čtyřletý capart…

Sdílejte článek na sítích...
Facebook
LinkedIn
X

Na 4. česko-německém regionálním fóru opět přispíváme k debatě o budoucnosti přeshraniční spolupráce

Budoucnost přeshraniční spolupráce, její financování i význam každodenních kontaktů mezi sousedy byly hlavními tématy 4. česko-německého regionálního fóra, které se konalo 3.–4. listopadu 2026 v Drážďanech. Euroregion Krušnohoří/Erzebirge se společně s kolegy z Euroregionů Labe, Nisa a Egrensis aktivně zapojil do pracovní skupiny „Malé projekty, velký dopad“. Do diskuse jsme přinesli zkušenosti z česko-saského pohraničí a konkrétní návrhy pro budoucí podobu Fondu malých projektů.

Hranice spojují: Se studenty o budoucnosti česko-německého pohraničí

Jak mohou společné projekty a evropské fondy přispět k rozvoji pohraničí? Této otázce se věnovali studenti politologie z Ústí nad Labem a Drážďan na česko-německém workshopu, který se konal 22.–24. října 2026 na Filozofické fakultě UJEP. Setkání bylo součástí projektu re: demo. Podpora dialogu a posílení komunity, na němž se jako Euroregion Krušnohoří podílíme. 

Rada Euroregionu Krušnohoří jednala na Lesné o spolupráci v regionu i budoucnosti programu Interreg

V prostředí Krušných hor se v pátek 23. října 2026 sešla správní rada Euroregionu Krušnohoří. Jejím hostitelem byl Horský areál Lesná, místo, které propojuje turistiku, vzdělávání a poznávání krušnohorských tradic. Členové rady se věnovali činnosti euroregionu, přípravě Ceny Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge, Fondu malých projektů i přípravám budoucího programu Interreg. Prostor dostaly také novinky v oblasti cestovního ruchu a cykloturistiky v Ústeckém kraji.

Poslední novinky

Na 4. česko-německém regionálním fóru opět přispíváme k debatě o budoucnosti přeshraniční spolupráce

Budoucnost přeshraniční spolupráce, její financování i význam každodenních kontaktů mezi sousedy byly hlavními tématy 4. česko-německého regionálního fóra, které se konalo 3.–4. listopadu 2026 v Drážďanech. Euroregion Krušnohoří/Erzebirge se společně s kolegy z Euroregionů Labe, Nisa a Egrensis aktivně zapojil do pracovní skupiny „Malé projekty, velký dopad“. Do diskuse jsme přinesli zkušenosti z česko-saského pohraničí a konkrétní návrhy pro budoucí podobu Fondu malých projektů.

Hranice spojují: Se studenty o budoucnosti česko-německého pohraničí

Jak mohou společné projekty a evropské fondy přispět k rozvoji pohraničí? Této otázce se věnovali studenti politologie z Ústí nad Labem a Drážďan na česko-německém workshopu, který se konal 22.–24. října 2026 na Filozofické fakultě UJEP. Setkání bylo součástí projektu re: demo. Podpora dialogu a posílení komunity, na němž se jako Euroregion Krušnohoří podílíme. 

Rada Euroregionu Krušnohoří jednala na Lesné o spolupráci v regionu i budoucnosti programu Interreg

V prostředí Krušných hor se v pátek 23. října 2026 sešla správní rada Euroregionu Krušnohoří. Jejím hostitelem byl Horský areál Lesná, místo, které propojuje turistiku, vzdělávání a poznávání krušnohorských tradic. Členové rady se věnovali činnosti euroregionu, přípravě Ceny Euroregionu Krušnohoří/Erzgebirge, Fondu malých projektů i přípravám budoucího programu Interreg. Prostor dostaly také novinky v oblasti cestovního ruchu a cykloturistiky v Ústeckém kraji.