Opatrnost, vyčkávání, ale i volání po rozumných opatřeních, která pomůžou přírodě, ale nenaruší život v příhraničí. Tak se dají shrnout předběžné postoje starostů některých obcí k nápadu vyhlásit Krušné hory za chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Zároveň ale také zaznívá, že na CHKO je brzy. „Můj osobní názor je, že ten čas zatím nenadešel. Krušné hory je potřeba ještě revitalizovat,“ sdělila starostka Moldavy na Teplicku Lenka Nováková.

CHKO Krušné hory chce prosadit hnutí Spojenci pro kraj, které se loni na podzim stalo součástí krajské vládnoucí koalice. Na realizaci svého záměru má necelé čtyři roky.

Starosta městysu Kovářská na Chomutovsku Milan Duháň upozornil, že klíčové budou až případné konkrétní návrhy, které by měla doprovázet osvěta s dostatkem informací pro diskuzi a komplexní posouzení. „Pokud se budeme bavit o tom, že celé Krušné hory by měly být v CHKO, může to vyvolat i nevoli místních obyvatel,“ sdělil starosta.
Za sebe by uvítal ochranu krajiny, ale takovou, která by nikoho nesvazovala. Podle něj však zatím chybí analýza, zda jsou horalové sami schopni udržet krajinu v takovém stavu, jako je dnes, anebo zda k tomu potřebují novou regulaci.
„Zatím nevíme, jaká by byla jednotlivá opatření a co by přinesla či nepřinesla nejen obcím, ale celé oblasti,“ dodal Duháň. Připomněl také, že důležitou roli budou hrát stanoviska zastupitelstev obcí, která však budou potřebovat k vyjádření odborná data.

Jak usměrnit chování turistů

Postoje komunálních politiků aktuálně ovlivňuje dění na horách, kde příval bobujících či sáňkujících návštěvníků vyvolal i rozhořčení a úklid kopců od odpadků. „S ohledem na to, jaký nepořádek dělají lidi ve skiareálu, je určitě čas zabývat se myšlenkou zřídit CHKO. Určitě to stojí za diskuzi, ale zásadní je, aby nás CHKO nezatížila. Krajinu bychom měli chránit, ale nesmí se blokovat chod a rozvoj obcí či jejich územní plánování,“ řekl starosta obce Telnice na Ústecku Jan Doubrava.

Starosta Brandova na Mostecku Jiří Mooz doplnil, že v Krušných horách narůstá turismus už delší dobu. Oživení cestovního ruchu sice bývá označováno za přínos, ale jen do té doby, dokud na katastrech horských obcí nezačíná narušovat lesní porosty či klidové oblasti, kam celoročně míří stále častěji i cyklisté. „K nějaké nápravě by mělo určitě dojít, jsem pro, abychom to začali řešit,“ zmínil Mooz. Statut CHKO by podle něj mohl například usměrnit chování části turistů, kteří nedbají nařízení obce či správců lesů.

Minimální dopad

Ve vesničce Kalek na Chomutovsku už dříve řešili nižší stupeň ochrany krajiny. „S přírodním parkem nemáme problém,“ sdělil starosta Tomáš Nedvěd. Tato zóna by se napojila na přírodní parky v okolí a vytvořila s nimi ucelené pásmo. Vyšším stupněm ochrany, tedy CHKO, se obec zatím nezabývala. Stanovisko zaujme, až bude mít podklady.

Příprava odborných podkladů by zabrala nejméně rok, ale záleží na řadě dalších faktorů. „Tím podstatným je také postoj klíčových hospodářů v území, který mnohdy ovlivňuje i místní samosprávy. Například CHKO Brdy se podařilo vyhlásit velmi rychle, o CHKO na Soutoku Moravy a Dyje se debatuje už třicet let,“ upozornila Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podle ní by vyhlášení CHKO mělo i na krušnohorské obce minimální dopad a navíc by bylo důležitým nástrojem pro zajištění udržitelných forem hospodářského využívání území včetně rekreace a turismu.

Co je CHKO a kdo ji vyhlašuje
CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR může zahájit podrobné práce na vymezení CHKO v okamžiku, kdy dostane zadání od ministerstva životního prostředí. Pro spuštění tohoto procesu je důležitý zájem z regionu. CHKO vyhlašuje Vláda ČR nařízením.

Krušné hory
Příhraniční pohoří dlouhé 130 a široké 40 kilometrů. Zasahuje do Ústeckého kraje, Karlovarského kraje a do Saska, které už velkou část hor komplexně chrání. Na české straně se zvláštní ochrana týká jen nejcennějších lokalit, kde jsou přírodní rezervace. Krušné hory ovlivňovala od středověku těžba rud a později energetika v Mostecké pánvi. V druhé polovině 20. století poškodily průmyslové exhalace rozsáhlé lesní porosty. Krušné hory mají podle řady odborníků velmi rozmanitý ekosystém. Krušnohorská rašeliniště o rozloze přes 5 500 hektarů patří k neohroženějším místům v ČR. V oblasti žije vzácný tetřívek obecný. Nejcennější místa jsou dnes chráněna jako národní přírodní rezervace. Krušné hory jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Horské mokřady chrání celosvětová Ramsarská úmluva.

CHKO v Ústeckém kraji
V Ústeckém kraji jsou tři CHKO: České středohoří (od roku 1976), Lužické hory (1976) a Labské pískovce (1972), kde na části plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, nejcennější přírodní oblast v regionu, na kterou navazuje na německém území Národní park Saské Švýcarsko (1990). Na německé straně podél hranic s Českem je od roku 1996 rozsáhlý Přírodní park Krušné hory / Vogtland, který má rozlohu 1 495 kilometrů čtverečních a zahrnuje řadu přírodních památek, chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V Ústeckém kraji jsou v krušnohorském příhraničí kromě mimořádně chráněných menších lokalit celkem 4 lokální tzv. přírodní parky s nižším stupněm ochrany: Východní Krušné hory (Ústecko), Loučenská hornatina (Mostecko), Bezručovo údolí a Údolí Prunéřovského potoka (Chomutovsko). Přírodní parky vyhlašuje krajský úřad.