Když nastoupil v roce 1587 na trůn saský kurfiřt Christian I., dostal od toskánského velkovévody Francesca I. Medicejského vzácný dar. Byly jím tři sošky, které zhotovil proslulý renesanční umělec Giambologna. Čtvrtou sošku, zobrazující boha války Marse, sochař k zakázce sám přidal. Kurfiřt byl nadšen a později si u mistrova žáka objednal dalších 13 soch, kterými vyzdobil rodinnou hrobku ve freiberském dómu. Osud tomu chtěl, že 40 cm vysoká soška boha Marse byla od původních tří oddělena. V roce 1924, po listopadové revoluci v Německu a sesazení knížat, ji získala rodina Wettinů. Od nich se pak Mars dostal do rukou sběratele, který jej v roce 1983 věnoval společnosti AG Bayer. Ta chtěla bronzovou sošku v červenci minulého roku poslat do dražby do londýnské aukční síně Sotheby’s. Vzácná památka saské kulturní historie by díky tomu mohla definitivně opustit Evropu a zmizet v některé ze soukromých sbírek v zámoří. Zásluhou finanční podpory Svobodného státu Sasko, spolkové vlády a mnoha sponzorů se naštěstí podařilo sošku předem vykoupit. Mars se vrátil do Saska. Než definitivně doputuje do drážďanských státních uměleckých sbírek, navštíví tři města. Prvním z nich je muzeum ve Freibergu, kde bude k vidění až do konce března. A spolu s ním budou moci návštěvníci shlédnout také interiér jinak veřejně nepřístupné hrobky v sousedním kostele.
Komisi podrobně seznámila s historií Marse nová ředitelka freiberského muzea Andrea Riedl. Po prohlídce se členové komise věnovali probíhajícím projektům, z nichž pro česko-saský svět muzeí a památek jsou aktuálně nejdůležitější Kulturní krajina Krušnohoří pro seznam památek UNESCO, projekt Hračkářský průmysl v Krušnohoří a projekt Středověkého umění. V rámci jednání byly také představeny další projektové záměry. S velkým zájmem, jako vždy, se setkaly nejčerstvější informace z muzeí a dalších kulturních památek.
Na jednání se představila nová členka, Bc. Markéta Houdková z Jirkova a s komisí se koncem března rozloučí její dlouholetý aktivní člen Frank Lehmann, který odchází do penze.
Přeshraniční bariéry Krušných hor poprvé systematicky popsány. Nová strategie je venku.
Strategie překonávání překážek přeshraniční spolupráce v Euroregionu Krušnohoří identifikuje tři klíčové bariéry, které dlouhodobě brzdí česko-saskou spolupráci: omezenou dostupnost přeshraniční zdravotní péče, nedostatečně koordinované plánování dopravy v Krušných horách, a problematické nastavení modelu jednoho správce Fondu malých projektů.