Moldavská dráha, spojující v minulosti Most a Freiberg přes Moldavu, sloužila zpočátku především pro přepravu uhlí, zanedlouho potom i pro osobní přepravu. Po druhé světové válce byla trať mezi Moldavou a saským Holzhau přerušena v délce sedmi kilometrů, ale hned po revoluci 1989 se objevily snahy o dostavbu tohoto chybějícího úseku. Nejvíce o tom ví starosta Dubí Ing. Petr Pípal, který jako předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří za dobu svého dlouhého působení v této funkci absolvoval bezpočet jednání a shromáždil bezpočet podkladů. Představil je za velké pozornosti účastníkům na setkání starostů, představitelů Ústeckého kraje i saských samospráv a iniciativ i dalších zájemců o Moldavskou dráhu v Dubí v Domě porcelánu 15. 3. 2018. Jednání moderoval Ing. Petr Fišer, zástupce Českojiřetínského spolku pro oživení Krušnohoří, který jednání inicioval spolu s místostarostkou Moldavy Evou Kardovou a s jejich saskými partnery ze spolku „Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle e.V.“ Tito dlouhodobí partneři na zahájení workshopu prezentovali svoje dosavadní úsilí o obnovení dráhy. Ing. Pípal vysoce ocenil jejich občanskou iniciativu a seznámil přítomné i s připravovanou těžbou lithia na Cínovci. Možná právě doprava vytěženého lithia do zpracovatelských závodů by mohla podnítit rekonstrukci a dostavbu Teplického Semmeringu, jak se za dob monarchie tato trať také nazývala.
Přeshraniční bariéry Krušných hor poprvé systematicky popsány. Nová strategie je venku.
Strategie překonávání překážek přeshraniční spolupráce v Euroregionu Krušnohoří identifikuje tři klíčové bariéry, které dlouhodobě brzdí česko-saskou spolupráci: omezenou dostupnost přeshraniční zdravotní péče, nedostatečně koordinované plánování dopravy v Krušných horách, a problematické nastavení modelu jednoho správce Fondu malých projektů.